|
|
Omezení práv vlastníka nemovitosti při ochraně přírody a krajiny
Bednářová, Blanka ; Damohorský, Milan (oponent) ; Franková, Martina (oponent)
Předmětem diplomové práce je analýza právních nástrojů omezení vlastnického práva vlastníka nemovitosti, které má původ v ochraně přírody a krajiny. Práce je členěna na 7 kapitol včetně úvodu a závěru. Druhá kapitola vymezuje zakotvení jednotlivých institutů v ústavním pořádku České republiky. Třetí kapitola pojednává o konfliktu základních práv. Čtvrtá kapitola vymezuje základní instituty, jejich základní složky a právní zakotvení v soukromém či veřejném právu. Pátá kapitola uvádí jednotlivá omezení vlastnického práva k nemovitosti plynoucí z různých právních předpisů. Tato kapitola se dělí na analýzu zákona o ochraně přírody a krajiny z obecného pohledu, dále je dělena na obecnou, zvláštní a individuální ochranu, Naturu 2000. Pátá kapitola v jednotlivých částech obsahuje praktické příklady úpravy jednotlivých území, které přibližují analyzovanou problematiku. Šestá kapitola popisuje omezení vlastníka nemovitosti z důvodu ochrany přírody a krajiny dle dalších právních předpisů. Závěr práce obsahuje srovnání jednotlivých institutů, které omezují vlastníka nemovitosti, posouzení jeho ústavnosti, přiměřenosti a aktuálnosti. V závěru jsou uvedeny také návrhy de lege ferenda k dané problematice.
|
|
| |
|
|
Změny krajinného krytu na území Národního parku Podyjí
PĚNKA, Tomáš
V této diplomové práci jsem studoval využití území a změny krajinného pokryvu na území Národního parku Podyjí v období téměř osmdesáti let. Základní údaje byly získány z černobílých leteckých snímků z let 1952, 1974 a 1989 dále doplněny vektorovými vrstvami z let 1938 a 2014. Hlavními trendy ve sledovaném území bylo podstatné navýšení lesních ploch, snížení trvalých travních porostů a ploch využívaných k zemědělství. Analýza s využitím krajinných metrik ukázala, že rozloha lesu zapojeného vzrostla mezi lety 1952, 1974 a 1989 ze 66% na 75%, a rozloha otevřených lesů se za toto období snížila o 3% (z 10% na 7%). Získané výsledky také naznačily postupnou homogenizaci krajiny jako následek změny hospodaření v lesích. Tento trend může ohrozit zejména vzácné druhy organismů vázané na stanoviště otevřených lesů.
|
|
|
Návrh přírodovědné naučné stezky pro 1. stupeň ZŠ v CHKO Český les.
SVOBODOVÁ, Věra
Práce pojednává o přírodních a historických zajímavostech v oblasti CHKO Český les a zaměřuje se na přírodovědná a vlastivědná témata. Autorka navrhuje jednu trasu se čtrnácti zastávkami, jež lze podle aktuálního učiva vhodně kombinovat; tím vznikne mnoho alternativních tras. Vzhledem k náročnosti terénu je určena pro žáky 4. a 5. ročníků základních škol. Pro většinu zastavení je navržen pracovní list a pro průvodce metodická příručka s návody ke všem stanovištím. Cílem práce je žákům přiblížit alespoň část přírodního bohatství z téměř nedotčené přírody Českého lesa a probudit v nich zájem o její ochranu.
|
|
|
Přírodní zajímavosti Orlických hor a jejich využití v prvouce a přírodovědě
BAŘINOVÁ, Zuzana
Tato diplomová práce se zabývá zpracování přírodovědného učiva. Obsahuje návrhy dvou turistických exkurzí a jedné ukázkové hodiny. Cílem je vytvářet kladný vztah žáků k přírodě a její ochraně, a upevnit jejich znalosti z prvouky a přírodovědy, s využitím mezipředmětových vztahů. Práce je určena pro žáky 4. ročníku ZŠ se vzdělávacím programem RVP ZV, dále pro žáky 4.-8. ročníku ZŠ se vzdělávacím programem RVP ZV {--} příloha upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. K vycházkám i vyučovací hodině jsou vytvořeny pracovní listy, které obsahují úkoly určené pro jednotlivé zastávky.
|
|
|
Okno příležitosti. Přeshraniční výměna v oblasti životního prostředí na jihomoravsko-dolnorakouské hranici v letech 1984-1995
Vnoučková, Kateřina ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Olšáková, Doubravka (oponent) ; Šimková, Pavla (oponent)
Disertační práce se zabývá přeshraničními kontakty a transfery mezi jižní Moravou a Dolním Rakouskem v oblasti životního prostředí. Toto téma sleduje práce v období od poloviny 80. let do poloviny 90. let, kdy globální uvolnění napětí mezi Východem a Západem umožnilo rozvoj přeshraničních kontaktů již v době uzavřené hranice a následně po pádu železné opony. Práce vychází z transnacionálních dějin pozdního socialismu a období transformace a rozšiřuje toto zkoumání o regionální perspektivu. Cílem práce je ukázat, jakou roli hrálo životní prostředí v přeshraničních kontaktech mezi regiony. Na tuto otázku odpovídá práce ve třech tematických kapitolách - první z nich se zabývá přeshraniční spoluprací v procesu obnovy venkova, druhá se zaměřuje na oblast ochrany přírody, a třetí řeší otázku přeshraničního znečištění. V těchto tematických kapitolách sleduje práce tři roviny výzkumu. První z nich se zabývá otázkou, zda byl rok 1989 v přeshraničních kontaktech významným přelomem, nebo zda zde mezi vývojem v 80. a 90. letech existovala kontinuita. Druhou zkoumanou rovinou je vztah centrálního a lokálního vývoje a jejich vzájemné ovlivnění. Ve třetím sledu je práce zaměřena na přeshraniční transfery a na otázku, do jaké míry asymetrie a rozdílná životní úroveň obousměrné transfery tlumila, nebo pro ně naopak...
|
|
|
Ochrana přírody - běh na dlouhou trať; případová studie: Horský závod B7 a CHKO Beskydy
Jančová, Martina ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Skripnik, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se snaží nahlédnout do problematiky střetu sportu a rekreace, hromadných sportovních akcí s ochranou přírody a krajiny v Chráněné krajinné oblasti Beskydy formou případové studie zabývající se závodem Beskydská sedmička, která se řadí mezi nejpopulárnější extrémní horské maratony na území České republiky. Práce se dále zajímá o dopady průběhu závodu na přírodu v CHKO Beskydy i volnočasového pobytu turistů v CHKO Beskydy. Práce čerpá především z provedených rozhovorů s účastníky závodu, ředitelem závodu a Správou CHKO Beskydy, dále byla pro účely výzkumu použita metoda zúčastněného pozorování při závodu Beskydská sedmička v roce 2021. Všechny tyto metody jsou poté zpracovány pomocí triangulace do jednotlivých okruhů, popisujících problematiku sportu v CHKO Beskydy a jeho možné vize do budoucna. Klíčová slova Beskydská sedmička, CHKO Beskydy, ochrana přírody, vztah k přírodě, horský běh, sport v chráněných územích
|
|
|
Záchranné programy a opatření na ochranu zemních veverek
Novotná, Kristýna ; Matějů, Jan (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Ohrožených druhů bohužel stále přibývá, hlavní příčinou a původcem je ve většině případů člověk a důsledky jeho činnosti. Cílem druhové ochrany je zajistit přežívání ohrožených druhů v přírodě. Pro některé druhy ale nestačí běžné nástroje ochrany přírody, jako například územní ochrana, a pro zachování druhu je nutné použít i speciálních nástrojů ochrany. Pro vybrané ohrožené druhy jsou často připravovány tzv. záchranné programy. Sysel obecný (Spermophilus citellus) je jedním z nich. Mezi jeho příbuznými z tribu Marmotini Pocock, 1923 nalezneme řadu dalších ohrožených druhů, pro jejichž přežití jsou nutná speciální ochranná opatření - umělé chovy, repatriace a translokace jedinců nebo intenzivní péče o biotop. V této práci jsou zpracována data o vybraných druzích psounů rodu Cynomys, svišťů rodu Marmota a syslů rodu Spermophilus, jedná se zejména o druhy C. parvidens, C. leucurus, M. marmota, M. vancouverensis, S. brunneus, S. citellus, S. franklinii, S. suslicus a S. washingtoni. U každého druhu je uveden aktuální status a zhodnoceny příčiny ohrožení. Dále jsou uvedeny cíle záchranného programu a přehled konkrétních opatření realizovaných k dosažení stanovených cílů. Nejčastější příčinou ohrožení těchto druhů je ztráta habitatu z důvodu jeho přeměny na zemědělskou půdu a zástavbu nebo absence...
|
|
|
Geografické informační systémy v oblasti životního prostředí a ochrany přírody
Zrzavecká, Lada ; Bravený, Libor (vedoucí práce) ; Vaníčková, Lucie (oponent)
Bakalářská práce shrnuje a poukazuje na význam a efektivní využívání geografických informačních systémů v oblasti životního prostředí a ochrany přírody. První a druhá kapitola shrnuje dosavadní vývoj, základní pojmy a principy fungování těchto systémů k uchopení problematiky. Třetí kapitola se věnuje jejich využití v oblasti životního prostředí, dále nabízí ukázky služeb a technologií v ochraně přírody a jejich rozbor. Následující čtvrtá kapitola představuje práci se softwarem a prezentuje vlastní konkrétní příklady a možnosti jejich využití. V závěrečné páté kapitole jsou shrnuty a vyhodnoceny získané poznatky a nastíněn možný budoucí vývoj. [Autorský abstrakt].
|
|
|
Právní nástroje územní ochrany přírody v ČR a SRN
Růzha, Filip ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Snopková, Tereza (oponent)
Předmětem diplomové práce je analýza a srovnání základních právních nástrojů územní ochrany přírody v České republice a Spolkové republice Německo. Tato diplomová práce se člení na 8 kapitol včetně úvodu a závěru. Druhá a třetí kapitola pojednávají o nejvýznamnějších pramenech právní úpravy územní ochrany přírody v mezinárodním právu a právu Evropské unie a zdůrazňuje jejich významný vliv na formování předpisů vnitrostátního práva. Čtvrtá kapitola zkoumá průběh historického vývoje územní ochrany přírody v ČR a SRN a zaměřuje se zejména na vývoj právní úpravy od 30. let minulého století do současnosti. Pátá kapitola podává základní přehled pramenů právní úpravy územní ochrany přírody v obou právních řádech. Šestá a sedmá kapitola se věnují obecné, resp. zvláštní územní ochraně přírody a srovnání jednotlivých institutů. Závěr je zaměřen na srovnání a zhodnocení shodných a rozdílných znaků obou právních úprav, předkládá úvahy de lege ferenda a návrhy dílčích změn příslušných zákonných ustanovení.
|
host ::
RSS.